Šlechtova restaurace – Královská dvorana ve Stromovce v Praze – Bubenči

2000 – 2020

projekt a realizace

Kancelář Hulec & Špička Architekti pracuje na projektech záchrany této významné, původně barokní památky v pražské Královské oboře již od roku 2000. V roce 2020 byla dokončena první etapa obnovy.

Původní raně barokní letohrádek postavil císařský dvorní zednický mistr Jan Jakub Antonín Canevalle v letech 1689 až 1692 na náklady prezidenta České komory, hraběte Kryštofa Františka Vratislava z Mitrovic pro rakouského císaře Leopolda I.. Měl nahradit dvě nedaleké budovy, zastaralý a švédskými vojsky roku 1648 vyrabovaný zámeček (dnešní Místodržitelský letohrádek) a Císařský mlýn v Bubenči. Malíř Jan Jakub Steinfels vyzdobil hlavní sál, prostupující obě patra stavby, dosud dochovanou nástropní freskou, znázorňující Olymp s antickými bohy Apollónem s Venuší a Amorem, Dianou, Merkurem, Jupiterem, Marsem a Saturnem. Ve výklenku proti vchodu byla v umělé krápníkové jeskyni umístěna fontána s bronzovou plastikou Poseidóna. Téhož roku se připomínal pachtýř nějakého zdejšího hostince, Joan Baptista de Bois, když žádal o zbudování příbytku pro svou rodinu a čeleď. V následujících desetiletích byl letohrádek využíván jako sklad sena a obilí pro oboru a vždy před příjezdem Habsburků byl příležitostně opraven.

Budovu Dolního letohrádku si pronajal pražský kavárník Václav Steinitz a od dvacátých let 19. století zde provozoval restauraci. K roku 1835 ji Karel Vladislav Zap nazval letohradem a popsal zdejší slavnosti s hudbou, konané ve čtvrtek a v sobotu, a slavnou lidovou hostinu, kterou zde 25. května 1848 uspořádal Lev Thun na oslavu svobody a konstituce. V letech 1855 až 1858 letohrádek přestavěl podle svého projektu Bernhard Grueber v novogotickém slohu. V roce 1882 si již přestavěnou budovu pronajal Václav Šlechta, který restauraci provozoval až do 2. světové války. Po válce byla restaurace znárodněna a v 60. letech pro havarijní stav zrušena. Od té doby budova jen chátrala a dvakrát vyhořela (1978 a 1980). Na jejím neutěšeném stavu se také podepsala povodeň v roce 2002, která Šlechtovu restauraci zatopila do výšky 4 metrů. V letech 2010 a 2011 ohrozily budovu sesuvy půdy.

Arch. spolupráce: Michala Srnková, Helena Šímová, Magdalena Nováková, Matěj Boháč

Zpět na seznam referencí